Koně ve volném ustájení čistíte méně

O koně, který žije venku, pečujete především tím, že jeho srst necháte na pokoji. Co je denně skutečně potřeba a proč je lepší nechat bláto zaschnout.

Koně, kteří žijí venku, vypadají v únoru jako divoká zvířata, a přesně o to jde. Zimní srst, krusta zaschlého bláta, pěšinka na hřbetě, po které stéká déšť. Kdo to každý den vydrbe do lesku, bere koni přesně to vybavení, na kterém tři měsíce pracoval.

Ve volném ustájení je čištění méně to, co děláte, a víc to, co necháte být.

Tuk ve srsti je pláštěnka

Zimní srst funguje na dvou věcech: na zvednutých chlupech, které drží vrstvu vzduchu, a na vrstvě tuku, která vede vodu ven. Obojí se dá vykartáčovat a obojí se přes noc nevrátí. Kůň, který po umytí stojí dvě hodiny v mokru, nemrzne kvůli počasí, ale kvůli té půlhodině předtím.

Bláto smí zaschnout

Mokré bláto se kartáčovat nedá, dá se jen rozetřít. Zaschlé bláto spadne s gumovým hřebílkem za dvě minuty. Takže počkat, projet hřebílkem, hotovo. Omývání studenou vodou v zimě je ta objížďka, která z deseti minut práce udělá půl dne mokrého koně. A kdo čekat neumí, ať hřebílkem projede alespoň tam, kde pak leží vybavení.

• Vyškrábat kopyta, všechna čtyři, každý den.
• Místo sedla a místo podbřišníku čisté a suché, než na ně něco přijde.
• Oči, nozdry a pod ocasem krátce projít pohledem.
• Hřívu a ocas prsty, ne hřebenem.
• Jednou plochou dlaní po celém těle, to najde víc než jakýkoli kartáč.

Dvě místa, která musí být čistá vždy

Všechno, co leží pod sedlem, podbřišníkem nebo dekou, potřebuje hladký a suchý podklad. Písek mezi kůží a podbřišníkem je smirkový papír, a to při každém kroku. Zbytek koně může vypadat jako polní cesta, to vadí jen tomu, kdo se dívá. Ta dvě místa pod vybavením vadí koni.

Deka ano, nebo ne, bez otázky věry

Neostříhaný, zdravý kůň s přístřeškem a senem před nosem většinou ve střední Evropě deku nepotřebuje. Ostříhaný, starý, hubený nebo uprostřed výměny srsti to může mít jinak. Deka srst zmáčkne naplocho a její vzduchovou vrstvu nahradí svou vlastní. Rozhodujete se tedy podle toho, jestli ta rovnice vychází, a ne podle toho, jestli je zima vám. Sáhnutí pod hřívu nebo za plec řekne víc než vlastní pocit u ohradníku.

Deku nepotřebuje kůň na pastvině. Většinou ji potřebuje člověk u ohradníku.